Zajímavý a krásný lošákovec, který se u nás objevuje velmi vzácně, dost možná pouze v jižních Čechách a který je zařazen v Červeném seznamu hub jako silně ohrožený druh. Z údajů o výskytu této houby je patrné, že se postupně vytrácí, její poslední zaznamenaný nález z ČR pochází pravděpodobně z roku 2005, dále jsou evidovány nálezy z roku 2004, 2002, 1997 a nálezy staršího data. Na Slovensku byly jeho nálezy častější, ale poslední zaznamenaný nález je z roku 1989, kdy jej objevil P.Škubla.

Roste ve vyšších polohách v jehličnatých lesích, pod smrky a borovicemi, něteré prameny ovšem uvádí, že se objevuje také pod listnáči.

Někteří odborníci tento druh slučují společně s H.aurantiacum, přičemž právě H.aurantiacum je zařazen jako platný a H.floriforme je považován za synonymum. Osobně se ztotožňuji s názorem Petra Hroudy, který oba lošákovce považuje za dva rozdílné druhy.
H. aurantiacum se vyznačuje více či méně oranžově zbarveným povrchem klobouku, což se rozhodně nedá tvrdit o tomto druhu, který je zpočátku světlý, bílý nebo béžový a pouze s lehkým naoranžovělým nádechem. Na řezu v klobouku je bledý, ve střední části oranžový a směrem k bázi třeně oranžově hnědý.
Velmi zajímavá je vůně dužniny mladších či středních plodnic, která značně připomíná vůni čirůvek májovek, je to taková výrazná moučná vůně s přídavkem okurek či melounu, takže něco mezi čirůvkou májovkou a chorošem šupinatým. Zasycháním se tato vůně vytrácí a mění v nevýrazně spermatický pach.
Pro oba druhy je charakteristické oranžové zbarvení třeně a hnědavé ostny, které jsou u lošákovce oranžového zpočátku bělavé, což mezi oběma lošákovci tvoří další rozdíl.