Hemistropharia albocrenulata

Makroskopický popis:
Klobouk je obvykle 3-10 cm široký, jen zřídka větší, v mládí polokulovitý, sklenutý, později zvoncovitý až rozložený, s okrajem dlouho podvinutým. Pokožka klobouku je tmavě medová, hnědá až tmavě hnědá, je slupitelná, lesklá, za vlhka slizká, po odtržení závoje je pokrytá velkými špinavě bělavými až bledě okrovými trojúhelníkovými šupinami, které po olysání zanechávají tmavé skvrny. Okraj klobouku zůstává ověšen zbytky vela. Lupeny jsou husté, dosti široké, ke třeni přirostlé až lehce sbíhavé, v mládí okrové s fialovým nádechem, později šedohnědé s bělavým zoubkatým ostřím, které za vlhka roní kapky tekutiny. Lupeny jsou nakonec od výtrusného prachu tmavě hnědé. Třeň bývá válcovitý, rovný, ale i prohnutý, 6-12 x 0,6-2 cm velký, v mládí pokrytý rezavými až hnědými, vláknitými čupinami, které ve stáří olysávají. Nad úrovní připojení zprvu odstávajícího, později splihlého prstenu je třeň bělavý, podélně rýhovaný a vločkatý. Ve spodní části je třeň okrově žlutavý až hnědavý, za vlhka vylučuje kapičky tekutiny. Dužnina je bělavá, tuhá, s nenápadným pachem a nahořklou až slabě svíravou chutí. V dospělosti je ve třeni úzce dutá.

Mikroskopický popis:
Výtrusy jsou hojné, mají tvar citrónových semen. Jsou hladké, tlustostěnné, na obou pólech však se silně ztenčenou stěnou, s nápadným apikulem, některé s jednou nebo více kapkami, neamyloidní a acyanofilní. Jsou 11-13,2 x 5,9-7 µm velké, v průměru 11,6 x 6,2 µm, Q=1,9 (18 měření). Bazidie jsou se čtyřmi výtrusy, s bazální přezkou, 19-26 x 9-13,8 µm velké. Cystidy nebyly nalezeny. Plocha lupenů je tvořena z tenkostěnných hyf s přezkami u přepážek, některé jsou tlusté až 15 µm. Pokožka klobouku je tvořena tenkostěnnými hyfami s přezkami u přepážek, některé jsou s gelatinózním povrchem.

Místo nálezu výše popsaného sběru se nachází na severozápadní straně lokality nazvané Čížkovy kameny v Bohuslavicích nad Úpou, asi 5 km východně od Trutnova, v nadmořské výšce 451 m n.m. Plodnice vyrostly na bázi modřínového pařezu na okraji lesní cesty (tzv. Panské cesty). Pokud je mi známo, je to první nález z modřínu v ČR. V roce 2005 jsem nalezl 7 plodnic, v roce 2006 jsem napočítal během čtyř návštěv celkem 26 plodnic. Dva pěkné trsy vyrostly přímo na bázi pařezu a ostatní plodnice vyrostly ve skupinách po dvou nebo po třech kusech z trouchnivějící vykotlané části tohoto pařezu. Doklad sběru z roku 2006 je uložen v herbáři Národního muzea v Praze

Límcovka vroubkovaná je vzácná houba a v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR (Holec a Beran 2006) je uvedena jako lignikolní parazit - lignikolní saprotrof rostoucí na bázích živých kmenů, na pařezech a na mrtvém dřevě jehličnanů i listnáčů (např. topol, osika dub, buk, smrk a jedle). Je uvedena v kategorii „ohrožený druh“.
O jejím výskytu v ČR je málo informací. Kromě prací Kotlaby (1984, 1995) je o ní v naší literatuře jen málo zmínek. Fotografii s popisem lze najít v atlase Papouška (2004), který ji uvádí ze dvou lokalit: NPP Luční a obora Křivonoska u Hluboké nad Vltavou. Dalším nálezem z našeho území se mùže pochlubit Jiří Polčák z oblasti Javorníků (Polčák 2006). V roce 2004 byla nalezena také při příležitosti Týdne mykologických exkurzí v jižních Čechách na lokalitě Černý Kříž na Áumavě. Tam rostla u báze smrku (leg. J. Borovička); doklad sběru je uložen v mykologickém herbáři Národního muzea v Praze (PRM 898863).

Systematické zařazení této houby bylo vyjasněno teprve před několika měsíci. V minulosti ji většina autorů řadila do rodu šupinovka - Pholiota, a to do příbuzenstva šupinovky zhoubné - Pholiota populnea (podrod Hemipholiota Sing., sekce Albocrenulatae Sing., kde byla vedena jako jediný zástupce). Náš přední mykolog a uznávaný expert na rod šupinovka dr. Jan Holec ji však do tohoto rodu nezahrnuje (Holec 2001). V České republice v poslední době uváděna většinou jako límcovka vroubkovaná - Stropharia albocrenulata (Peck) Kreisel (např. Antonín 2006, Holec a Beran 2006). Nicméně molekulární studie (analýza DNA) prokázala, že zařazení do zcela nového rodu, o kterém se již delší dobu spekulovalo, je oprávněné - a tak byl popsán nový rod Hemistropharia, jehož je tento druh jediným zástupcem (Jacobsson a Larsson 2007). To ale není důvod, proč jí v češtině neponechat jméno límcovka.

Závěrem děkuji Oldřichu Jindřichovi za mikroskopický rozbor a mikroskopický popis této houby a zároveň za odbornou pomoc při psaní tohoto článku.

Literatura
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníkù. Academia, Praha.
Holec J. (2001): The genus Pholiota in central and western Europe. Libri Botanici 20, Eching, 220 s.
Holec J., Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda 24: 1-282.
Jacobsson S., Larsson E. (2007): Hemistropharia, a new genus in Agaricales. Mycotaxon 102: 235-240.
Kotlaba F. (1984): Pholiota albocrenulata nalezena v Čechách. Mykologické Listy No. 17: 1-4.
Kotlaba F. [ed.] (1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhou rastlín a živočichou SR a ČR. Vol. 4. Sinice a riasy. Huby, Lišejníky, Machorasty. Príroda, Bratislava, 220 s.
Papoušek T. [ed.] (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. České Budějovice, 820 s.
Polčák J. (2006): Růst hub na střední Moravě v roce 2004. Mykologický Sborník 83: 48-51.

Milan Novotný: A Find of the Rare Hemistropharia albocrenulata (Peck) Jacobsson
et E. Larss. in the Trutnov Region The article describes a find of Hemistropharia albocrenulata in a small village, Bohuslavice nad Úpou, adjacent to the town Trutnov (Eastern Bohemia), 451 m above sea level. The mushroom was seen there for the first time, growing on a larch stump, in 2005 and it has been observed in the same location regularly ever since. This species, the present taxonomic classification of which is still uncertain, is redlisted in the Czech Republic. The specimen collected, are deposited in the herbarium of the Mycological Department, National Museum, Prague.